3) Pětice

15. srpna 2011 v 16:33 | Xandra |  Deep Inside
,, Mezi nebem a zemí se děje mnoho podivných věcí. Věcí, které si neumíme vysvětlit. Lidé se však naučili takové věci nevidět."
,, Proč mi něco takového říkáš?"
,, Dal jsem ti život a s ním i část mé moci, naše duše splynuli v jednu. Máš zodpovědnost."
,, Jakou zodpovědnost, jak se ti odvěčit."
,, Musíš se vrátit domů, tam kde jsi se narodila. Musíš se tam vrátit a převzít zodpovědnost."
,, Proč se mám vrátit, proč!"
,, Musíš najít ty, kteří ovládají Pětici. Najdi je pomůžu ti s tím ale nejdrív se musíš vrátit."
,, Dobře, pro tebe to udělám.

Bylo jich pět. On mi je popsal. Ve dveřích stála blondýnka s pomněnkovýma očima. Marnotratná dívka vyrůstající ve šťastné. Průměrná ve škole, ale vždy perfektně nalíčená za každé situace. Marry Nikolsnová sedmnáct let, studuje druhý ročník na střední škole. Ona ovládala vodu.
Naproti ní stál hádavý Pavel Feist. Navštěvuje stejnou střední školu jako Marry, jen je na rozdíl od ní v posledním ročníku. Je mu devatenáct stejně jako mě. Je haštěřivý a netrpělivý. Obarvil si vlasy na modro, protože si myslí že tak vypadá cool. Ovládat vítr.
V křesle seděla hnědovlasá dívka. Sportovní hvězda zdejší univerzity. Kimi Ni. Jednadvacetiletá dívka. Její doménou byla země.
Oheň patřil muži v bílém saku. Daniel Riku. Bylo mu něco přes dvacet, stále chodil na univerzitu i když jeho známky, hmm nic moc. Spoléhal na své postavení druhorozeného syna z bohaté rodiny, který životem jemně propluje. Byl věčně nadržený a choval se jak pitomec.
Nakonec Danielův kamarád a spolužák. Sirotek Rurki. Nejchytřejší kluk na univerzitě. Svou genialitou předčí i mnohé profesori. Převážně se držel stranou, ale nějak často přebýval u Daniela doma a nebylo to jen proto aby mu vylepšil bezpečnostní systém. On měl největší moc ze všech ovládal Pátý element.

Když mi On tohle všechno řekl. Tak jsem se ho zeptala odkud to ví. Tohle nejsou jen tak nějaké informace. V duchu jsem viděla jak se smál a přiložil si prst na rty. No jasně zase si ze mě dělá srandu.

,, Takže děcka zavolal jsem vás sem proto, že Rurki konečně zjistil co tak vyděsilo Kimi. Ta jakožto patronka země ucítí vždy když do města zavítá nějaká nová mocná síla."
,, Že ucítí vždyt omdlela Danieli." Uchechtl se Pavel.
,, Drž hubu." Okřikla ho Kimi.,, Já jsem neomdlela, jen se mi zatočila hlava. Prostě jsem, byla trochu slabší." Mumlala skoro nesrozumitelně.
,, Prostě někdo překročil Bránu a byl to někdo strašně silný. Musíme zjistit kdo to je. Nevím jestli je na naší straně ale každopádně vaším úkolem je najít to a popřípadě to zničit." Pokračoval Daniel.
,, Fajn to zvládnu levou zadní, kde je teď." Chvástal se Pavel, Daniel ho spražil zlým pohledem a pokračoval.
,, Každopádně chvíli poté co ho Rurki začal stopovat, to zmizelo."
,,Zmizelo!?" Ozvalo se trojhlasně.
,, To se ale ještě nikdy nestalo." Řekla Marry.
,, Přesně." Reagoval hned Daniel.,, Takže si dávejte sakra dobrý pozor.

,,Nemyslíš že by jsme jim to měli říct." Zeptala jsem se ho, ale on odmítl. Dívala jsem se jak všichni odcházejí a něco mě napadlo co takhle se tu trochu porozhlédnout. Proti tomuhle neměl námitky. Sotva ež se za posledním z nich zavřely dveře. Odstoupila jsem od stěny a natáhla ruku. Stěna trochu zazářila a pak mě pustila. Moje ruka prošla skrz ni a mé tělo ji následovalo. Byla jsem v obrovitánské knihovně, tohle rozhodně není Danielova práce ten vypadá že ani neumí číst.

,, Oh."
,, Stalo se něco Rurki?"
,, Jen jsem si tam zapomněl mobil, hned budu zpátky."
Rurki stál před dveřmi knihovny. Věděl že jsou všichni pryč, ale přesto se mu zdálo že za dveřmi něco slyší. Rychle je otevřel, ale nikde nikdo. Vzal mobil ze křesla a podíval se na okno. Přísahal by že předtím bylo zavřené. Zvláštní. Pomyslel si, ale nechal to být.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama