2) Domov

14. srpna 2011 v 12:43 | Xandra |  Deep Inside
,, No do háje." Vyklouzlo mi smutně. Tohle totiž vůbec nevypadalo na brzký spánek. Batožinu jsem nechala mezi dveřmi a vkročila do zaprášeného domu, pokrytého bílými prostěradly. Za ta léta tu byl vzduch úplně zlisovaný, nedýchatelný. Vrstvička prachu byla viditelná , jako koberec, který pokrývá celou podlahu a nábytek.
Vešla jsem dovnitř a moje tenisky po sobě zanechávaly stopu. Hned u vchodu jsem strhla jedno prostěradlo zakrývající věšák a botník. Prach se zvířil a polechtal mě na sliznici, ale na to jsem byla zvyklá z pouště. Malá chodbička mě hned nasměrovala k dalšímu prostěradlu, které pod sebou skrývalo velký gauč.. To si pamatuji. Obývací pokoj byla vlastně propojený s kuchyní a jídelnou., takže se v jednom obrovském čtverci se mísil, gauč s křesly a stará televize. Skleněný kulatý stůl pro čtyři osoby, stál hned kousek za křesly a ani ne na ruku od něj začínala kuchyňská linka ve tvaru U. Tam kde končila začínaly skleněné dveře vedoucí na zahradu. Dalo dost práce je otevřít, ale když se mi to konečně podařilo, uviděla jsem menší džungli. Tohle bude ještě hodně práce.
Vrátila jsem se do pokoje, tmavé dveře tátovi pracovny mě nezajímali. Schody do patra slušně vrzali, skoro jsem se bála že spadnu, Poslední dva pokoje, když nepočítám koupelnu. Ložnice rodičů a můj pokoj.
Vrátila jsem se do časů, kdy jsem byla posedlá růžovou a fialovou, postel se zdála tak malá. No do té se už ani nevlezu. Bude to chtít novou, zatím postačí gauč.

,, Halo."
Zezdola jsem zaslechla něco jako volání.
,, Je tu někdo?"
Rychle jsem seběhla schody a spatřila nějakou ženu. Vysoká blondýna s pomněnkovýma očima. Oblečená ve světle fialových šatech a bylo vidět že už dávno přehoupla čtyřicítku, i když to jí neubíralo na kráse. Hned vedle ní stála Marry
,, Lilith, asi si mě nepamatuješ, jsem matka Marry."
Tak už vím proč se mi zdála povědomá,, Ehm paní Nikolsnová, mohu pro vás něco udělat..?"
,, Lilith jen jsme tě chtěla jít pozdravit, ale jak to vidím za ta léta se to tu dost nashromáždilo. Tak bych ti chtěla nabídnout abys u nás pár dní zůstala. S tvou matkou jsme byli kamarádky a ta by určitě nechtěla abys spala v takovém prachu. Společně dáme tento binec dohromady, ale před tím se musíš pořádně najíst a vyspat." Mrkla na mě mateřským okem a usmála se.
Trochu jsem se pousmála nad tím že bych neměla spát v prachu, občas jsem s tátou přespala na vykopávkách a tohle byl oproti tomu čajíček. Jenže má pravdu dneska bych tu spát nemohla, devět let je hold devět let.
,, Proboha to je všechno..?" Zděsila se paní Nikolsnová při pohledu na ty dvě tašky, které jsem si nesla.,, To jsi snad žila někde v poušti ve stanu."
,, Ne nebojte." Začala jsem ji uklidňovat,, Káhiře jsme měli pronajatý dům a všechny věci by měli dorazit během příštího týdne."
,, To jsem si oddychla." Uklidnila se a začala se usmívat,, no takže pojď. Půjdeme se najíst."
Vzala mě kolem ramen s takovým zvláštním úsměvem a vedle mě hned do vedlejšího domu. Když jsem se rozhlédla, pochopila jsem že se tu mnoho změnilo, ty převážně malé domky byli pryč a nahradili je nové . Tohle už nebyl okraj města, jen jedna z jeho částí. Je zvláštní se sem vracet, myslela jsem že jedu domů, ale až teď jsem pochopila že ten malý byteček v smradlavé uličce v Káhiře mi moc chybí. To byl můj domov, tam jsem vyrostla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama